Ovocné stromy od nepaměti vytváří krajinu domova. Vytváří příjemný stín a zajišťují vláhu. Hojně se pěstovaly do 50. let 20. století a jsou naším kulturním dědictvím. Po generace se učily odolávat nepříznivým vlivům počasí, chorobám i škůdcům, což jim pomáhá ustát všechna příkoří, se kterými si nové odrůdy tak dobře neporadí. Zvyšují pestrost krajiny a lákají nejen hmyz.  
Spousta novodobých sadů se orientuje na intenzivní produkci ovoce. To ale neprospívá jejich dlouhověkosti, takové sady vydrží jen 20, ale klidně jen 15 nebo dokonce 10 let. Stromy v takových sadech-nesadech se sází na husto a obklopují je ploty, aby majitel o svou úrodu nepřišel.

Pro skutečný přínos krajině je vhodnější stromy vysadit s většími rozestupy, aby se koruna mohla více rozrůst. Tady se sad může skutečně rozvinout a plnit i další funkce než jen plození ovoce. Nejlepší je okolí mezi stromy doplnit trávou a dvakrát ročně ji posekat. Stromy tak budou mít dostatek vláhy a seno můžete použít třeba jako podestýlku králíkům. Nebo pod stromy můžete nechat trávu spásat.  

sázímesad

Červenej se, jablíčko

Sad. To jsou voňavé stromy a keře obsypané ovocem. Zvláště cenné jsou pro krajinu sady původních odrůd jabloní, třešní a dalších pochutin se zatravněným prostorem mezi nimi. Hodí se do města i do krajiny, kde velmi příznivě ovlivňují své okolí. Jsou oázou rosy, klidu a věčně pilných včel. Stromy v sadu lákají třeba pro piknik nebo procházky.

Ovocné stromy od nepaměti vytváří krajinu domova. Vytváří příjemný stín a zajišťují vláhu. Hojně se pěstovaly do 50. let 20. století a jsou naším kulturním dědictvím. Po generace se učily odolávat nepříznivým vlivům počasí, chorobám i škůdcům, což jim pomáhá ustát všechna příkoří, se kterými si nové odrůdy tak dobře neporadí. Zvyšují pestrost krajiny a lákají nejen hmyz.  
Spousta novodobých sadů se orientuje na intenzivní produkci ovoce. To ale neprospívá jejich dlouhověkosti, takové sady vydrží jen 20, ale klidně jen 15 nebo dokonce 10 let. Stromy v takových sadech-nesadech se sází na husto a obklopují je ploty, aby majitel o svou úrodu nepřišel.

Pro skutečný přínos krajině je vhodnější stromy vysadit s většími rozestupy, aby se koruna mohla více rozrůst. Tady se sad může skutečně rozvinout a plnit i další funkce než jen plození ovoce. Nejlepší je okolí mezi stromy doplnit trávou a dvakrát ročně ji posekat. Stromy tak budou mít dostatek vláhy a seno můžete použít třeba jako podestýlku králíkům. Nebo pod stromy můžete nechat trávu spásat.  

stáhnout manuál

Proč sázet sady

 
  • Zvyšují pestrost krajiny a pomáhají nám v orientaci. 

  • Mňam! Jejich plody jsou jedlé a chutné. 

  • Jsou medonosnými dřevinami. To znamená, že lákají včely, na jejichž medu si pak můžeme pochutnat. Včelky stromům pomohou se vznikem plodů. 

  • Dávají nám stín a půdě vláhu, ochlazují okolí. 

  • Jejich kořeny zpevňují půdu, a zabraňují tak erozi. 

  • Jsou historicky spjaty s českou krajinou. 

  • Jsou domovem drobných živočichů, jakou jsou ptáci, včely, brouci, ale i netopýři. 

Zaujalo vás to? Vzhůru sázet!

zorganizuji výsadbu Přispět finančně

Příklady dobré praxe


Miroslav Šobr
Zahradou poznání
Nebýt Dorotky Trnkové, kdo ví, jestli by dnes na Prácheňsku bylo vysázeno 1200 nových stromů.
číst příběh 
Oživení ovocných sadů
a listnatých hájů
Pecky z Moravy
Cílem neformálního sdružení Pecky z Moravy je sázet pecky ovocných stromů a vrátit tak původní stromy do krajiny. Zároveň tak chtějí přispět v boji...
číst příběh 
Městská část Brno-Černovice
Sad Turgeněvova
Nad panelovým sídlištěm ohraničeným rušnou silnicí a železniční tratí vyroste ovocný sad vybízející k procházkám i odpočinku.
číst příběh 
Tato stránka využívá cookies. Kliknutím na „Rozumím“ souhlasíte s pravidly ochrany osobních údajů.