Hrabovjanka. Park, jaký by chtěl mít každý

Jana Batelková a Jana Václavíková

 

Metr dlouhé kopřivy, polámané stromy, odpadky, kam oko dohlédlo. Zanedbaný kus lužního lesa na konci Mlynářské ulice v Ostravě-Hrabové vypadal tuze neutěšeně. Proměnil se až díky dvěma Ostravačkám.

Chodily kolem a říkaly si: Jak by to bylo hezké, kdybychom tu měli místo skládky park! Jana Batelková a Jana Václavíková z Ostravy-Hrabové tak vytvořily místo – lesní park, kam si dnes lidé chodí odpočinout. Říkají mu Hrabovjanka.

Papírování? Šlo to jako po másle

„V katastru nemovitostí jsme nejprve zjistily, kdo je majitelem a správcem pozemku, a poté jsme požádaly o dotace. Komunikace s městem byla snadná, město se dokonce samo nabídlo, že pomůže při vyplňování formulářů,“ vzpomíná Jana Batelková.

Jakmile autorky získaly dotace, oslovily zahradní architekty. Ti jim poradili, jak by mohl park vypadat. S úpravami terénu zase pomohli dobrovolníci.

„Bez nich bychom to nezvládly,“ přemítá Batelková. „Z pozemku jsme museli odvézt 14 tun odpadu. Ano, bylo to velmi náročné, věnovaly jsme tomu projektu rok a půl života, ale šly bychom do toho znovu. Ze skládky je park plný života – lidí, ptáků, veverek… Předčilo to naše očekávání.“

Potůček Zyf a ohrožení netopýři

Parku dominuje altán z vrbového proutí a také hrabovjanský Strom svobody, který vysadily autorky projektu v den slavnostního otevření.

Lesopark lemuje potůček Zyf. Jsou tady lavičky, ptačí budky, krmítka, houpačky i lanová dráha. Přírodovědci navíc zjistili, že místem přelétá kriticky ohrožený druh netopýra pobřežního a silně ohrožené druhy netopýra parkového a hvízdavého.

Kdo se o park stará?

Samy autorky projektu, které založily spolek Zelená Hrabová. „Lidé zapomínají dělat něco pro druhé jen tak, chtěly jsme je inspirovat. A moc rády předáme tipy a rady jak na to i ostatním,“ dodává Batelková.

Jana Batelková a
Jana Václavíková

Nelíbilo se jim okolí jejich domova. Rozhodly se to změnit.


Miroslav Šobr
Zahradou poznání
Nebýt Dorotky Trnkové, kdo ví, jestli by dnes na Prácheňsku bylo vysázeno 1200 nových stromů.
číst příběh 
Tato stránka využívá cookies. Kliknutím na „Rozumím“ souhlasíte s pravidly ochrany osobních údajů.